Výlet na Zaječák

Díky globálnímu oteplování je i v listopadu počasí na výlety jako dělané. A tak jsme v sobotu 14. listopadu vyrazili vlakem do Rantířova. Sluníčko svítilo, jen vítr foukal poněkud silnější, ale to nám nevadilo. V Rantířově jsme se po červené vydali na Zaječí skok. Cestou jsme hráli super hry. Asi největší úspěch měla ta Na mědvěda. To se pověsíte na strom a kdo tam vydrží nejdýl, vyhrál. Tuhle soutěž s přehledem vyhrála Sofča Nespěšná, která visela na stromě šest a půl minuty a kdybychom jí nesetřelili, visí tam ještě teď. Potom jsem hráli soutěž O nejdelší šišku (smrkovou), ale ta byla dost nerozhodně. Zjistili jsme, že šišky rostou vesměs jaksi typizované. Že jejich délka se pohybuje kolem 16 a 17 centimetry. Jenom Sofča našla šišku osmnácticentimetrovou. Během hledání šišek se poněkud zatáhlo a začalo drobně mžít, ale to nám náladu zkazit nemohlo. Pokračovali jsme v cestě, Miluška všechno fotila, děti pobíhaly a povídaly si. Normálka. Na moc pěkném kousku lesa jsme hráli další hry: Oběhni čísla a Co do lesa nepatří. Tou dobou už v Jihlavě zuřila bouře, vítr ohýbal stromy až k zemi a lilo jako z konve. My jsme zatím vesele běhali po lese podle čísel a hledali, co do lesa nepatří. Dokonce jsme našli i něco navíc :-) Za to byl  pochopitelně bod k dobru! Když jsme si dosyta zaběhali, vydali jsme se dál. Na Zaječím skoku nám Sofča pověděla legendu, která se k tomu místu váže a potom jsme pokračovali směrem k Jihlavě. Hezká vycházka to byla.